pondělí 31. prosince 2007

Intra na videu

Na serveru stream.cz se objevilo video o Intře. Je to již starší kousek, některé informace nejsou úplně přesné, ale to nevadí. V zásadě je zde Intra představena správně a navíc jsou zde vyjádření odborníků - lékařů.

A zde je:




Doporučuji ke shlédnutí. Nudné pasáže přeskakujte jak umíte :)
Přeji hezkého Silvestra.

čtvrtek 27. prosince 2007

Evidence zakázek

Evidence zakázek (zkratka EZak) a Pracovní deník (zkráceně PrD) - toť mé zatím vrcholné dílo v oblasti programování.
Ne, že bych byl kdovíjakej machr programátor. Ale okolnosti a vlastní zájem mě dovedly k tomu, že jsem programování zkusil, pak ještě víc a nakonec mě to i malinko živí.



Všechno odstartoval můj kamarád, který potřeboval software na sledování zakázek a výkonu pracovníků. Vzal jsem to, protože na to nespěchal, dobře platil - Karle díky :) - a dávali jsme to dokupy postupně a zlehka. Co vzniklo, to vzniklo. Šupnul jsem to do shareware a Zakázky se docela ujaly. Zvláště drobní podnikatelé si libují, neb jim to sedne jak cenově, tak funkčně.
Potřeboval bych na tom dělat dál. Vlastně bych rád vytvořil novou verzi, aby to běželo i na Vistách. Ale nestíhám. A taky hlava už mi to nějak nebere - jde to všechno pomaleji, než před pár lety, kdy jsem s tím začal. No, uvidíme.
Letos jsem na přání Přeštické dřevovýroby - která se tak stala vlastně druhým sponzorem vývoje - přidělal modul Pracovní deník (PrD) a musím říci, že i v tomto případě to byla skvělá spolupráce.
S mým kolegou skoroprogramátorem a synem v jedné osobě jsme Zakázkám udělali malý webík. Najdete ho tudle a dozvíte se tak více o programu samotném.
Ale o to ani tolik nejde. Jen jsem se potřeboval vypovídat. A taky mi trochu přišlo líto, že jsem svému EZaku ještě nevěnoval ani řádek. Zaslouží si to. Je to dobrý program :-)

pondělí 17. prosince 2007

Intra a vánoce

Blíží se vánoce a tím také konec roku. Lidé finišují s nákupem dárků a podnikatelé a živnostníci (jako třeba já) nabízí své vánoční zboží a zároveň hlídají své roční příjmy. To aby utratili co se dá, protože jinak budou větší daně.
Takže je to frmol a hoňka.

Já ale prodávám Intru. Díky tomu stíhám konec roku poměrně v pohodě. Intra může být také skvělý vánoční dárek, jenže to si moc lidí neuvědomí. Navíc se jim může zdát, že je to příliž velká investice do zdraví svých bližních. A tak je sice zájem o Intru a Nutrii kolem vánoc také větší než jindy, ale ne zas o tolik, aby mě to strhalo. Jak je vidět, Intra pomáhá (k mému) zdraví i tímto způsobem.

Takže tak. Já vzal realitu vážně a nabídnul jsem některým milým zákazníkům, že jim dám Intru jako dárek. K vánocům. K Silvestru. Nebo jen tak, z lásky. Samozřejmě, že to není jen tak, že bych rozdával až bych se úplně rozdal. Nějaké podmínky jsem stanovil, aby mě to nezrujnovalo. A zatím se držím :)

Nu, divte se, nebo nedivte. Někteří po tom dárku sáhli vděčně. Ani se jim nedivím. Být na jejich místě, asi bych to udělal taky. Zvláště, když se blíží vánoce. Z čehož plyne, že Intra, která se neprolije vlastním hrdlem, se může darovat bližnímu svému. Spokojenost na všech stranách...
Jen, ještě ty daně... Ale to má čas až v příštím roce. Proč myslet o vánocích na daně, že?

čtvrtek 13. prosince 2007

Už jsem tu dlouho nebyl...

Nebyl čas, nebyla nálada, nebylo mi dobře. Proto jsem tu nebyl a nenapsal ani řádek.
Přitom by bylo o čem psát!

  • Tak například jsem se pokusil založit účet u mBanky - to je na dlouhé vyprávění.

  • Nebo jsem se pustil do tvorby e-shopu pro Intru. Dílčí výsledek je možné spatřit zde, ale ještě nejsem spokojen :-(

  • Naše Sára měla narozeniny, což je také na samostatnou vzpomínku a určitě jsou z toho nějaké fotky.

  • Také byl Mikuláš - o tom jsem si chtěl "popsat" celé dlouhé povídání!

  • Jo a taky se blíží vánoce, Nový rok, Silvestr...


Je toho hodně. A jak to tak bývá, když je až moc věcí na výběr, nestihne se zpracovat ani jedna. Jo, jo...

Tak jsem se z toho alespoň vypovídal :)

úterý 27. listopadu 2007

Pohlednice z Izraele

Dostali jsme pohlednici z Izraele. Maželka je sklamaná: chtěla nějakou přírodu, nebo architekturu. Ale já jsem nadšen. Mě se líbí moc. A konec-konců; kus přírody je tam taky a architektura jakbysmet! A hlavně tam jsou ty děti. Jsou kouzelný a k pomilování! :)



Doufám, že mě někdo nenařkne z pedofilie - o tomhle "pomilování" nemluvím. Jenže všichni jsme tak zblblí dobou, uvolněnou morálkou a informacemi z médií, že nás napadne právě tohle. Je to doba na palici, ne-li na mašli...

Ale ta pohlednice!
Kvalita je hrozná a skenováním jsem tomu taky nepomohl. I tak je ale vidět (na originále) to, co jí dává kouzlo. Tomu klučinovo totiž přímo svítí očka. Něco se kolem děje! Holčička je trochu vyplašená. Ještě, že má staršího bráchu, kterej se nebojí a všemu (skoro) rozumí. Jen asi nemohla zachytit ten správnej směr pohledu. Tak jí brácha jednou rukou ukazuje a druhou pomáhá natočit hlavičku makovičku. Skvělé!

Líbí se mi to hodně. Je v tom něco ryzího. Žádná maska. Žádná snaha o image. Jsou tam takoví, jací jsou doopravdy. A řekl bych (byť je znám jen z pohlednice), že to jsou príma děcka. A možná, že ne. Možná jsou úplně obyčejní a průměrní. Ale i tak uděli radost nejméně jednomu člověku na světě. Jenom tím, že jsou. A ani o tom nevědí...
Ale to nevadí. Vřelé díky! - kulíšci :)
...a nespadněte!

P.S. Děkuji také fotografovi, panu Maxu Aengelovi (fakt se ti to povedlo!) a Irče Vaňkátů za poslání (co jako má bejt to "ha, ha" v textu! Děláme, že jsme nepochopili, že je to provokace...).

středa 21. listopadu 2007

Dal jsem si kafe

Já vím; káva asi není úplně nejzdravější pití. Jenže mi docela chutná. Nebylo tomu tak vždy...
Kávu jsem začal pít až někdy v třiadvaceti létech života svého pohnutého. Bylo to na dětském táboře ve Střechově n. Sázavou. Jo, to byly časy :)
Dnes ji piju denně, poněvač to je chvíle odpočinku. V klidu vypitá káva je něco podobného jako návštěva masérského salónu, posezení v parku, nebo natažení se na válendě po celodenní dřině v lese. Prostě pohoda. Odpočinek. Uvolnění.
Dneska jsem si nedopitou kávu vzal k počítači. Popíjím ten zbytek a píšu si blog. Blogový příspěvek na oslavu kávy... Dopil jsem a končím. Mňam.

P.S. Kdokoliv četl tento příspěvek, nechť si udělá svou vlastní oblíbenou kávu, sedne k PC a napíše sem komentář. Vychutnám si jeho čtení s dalším hrnkem dobré a lahodné kávy :)

Poznámečka na okraj:
někomu se stále pletou pojmy: káva není kráva a holinky nejsou hodinky. To jen, abych v tom měl jasno...

úterý 13. listopadu 2007

Hřbitovy

Přesněji bych měl napsat "Židovské hřbitovy". Takové morbidní téma, že.

Ba ne. Spíše naopak. Je to k životu a je to aktuální. Dostal jsem totiž zakázku na tvorbu software pro evidenci židovských hřbitovů a hrobů a náhrobků a tak všelijak podobně. Co k tomu dodat? Jsem rád. Mám zajímavou práci, bude z toho nějaký ten peníz a navíc je to velmi zajímavé. Například donedávna jsem nevěděl, co je to Beth olam. To ví málokdo. Také se to někdy píše Bejt olam. To je hebrejsky. A znamená to Dům věčnosti. Česky hřbitov.

Ona je s tím spojena spousta dalších věcí ze židovské historie, což je velmi zajímavé, ale nebudu o tom psát, páč si to nepamatuju. Pro mě je důležitý ten kšeft. To mě s přátely židy momentálně pojí nejvíc :)

pondělí 12. listopadu 2007

Hodiny

Dostal jsem hodiny.
Takové jen obyčejné, reklamní, nástěnné. Od společnosti Lifestyles. To je ta, co od ní nakupuji Intru a Nutrii, mé oblíbené potravinové doplňky.
Ty hodiny měly upadlou ručičku. Vteřinovou. Tak jsem je rozebral, ručičku opravil a zase jsem je složil. Fungují.

Jak tak dneska sedím před PC - venku je zima, nevlídno - a přemýšlím, do čeho se pustím, přišlo na mě spaní. Takové to skoro zimní polospaní. To příjemné, zádumčivé.
Sedím tedy u PC (jak jsem již řekl), oči mám zavřené, a poslouchám hodiny: tik-tak, tik-tak... Velmi příjemné. Takové uklidňující.

Tož jsem rád, že je mám. V době digitální, netikavé, mi vytvářejí příjemnou, domácí atmosféru. A navíc ukazují čas poměrně přesně. Co chtít víc od hodin, že?!

čtvrtek 25. října 2007

Křeček

Jen tak krátce o našem křečkovi. Vlastně je to asi ona, křečková. Je skvělá a je s ní zábava.
křeček
Původně to byl Filip. Pak jsme zjistili podle chytrých knížek, že to není křeček on, ale křeček ona. Tak to děti změnily na Fifinka.

Ta fotka není moc povedená (nedostatek světla a jen foťák v mobilu). Takže raději komentář: vlevo je panenka, vpravo Fifinka. V pozadí knížky v knihovně. Mezi nimi Fifinka ráda běhá, pokud jí tam pustíme. Jeden čas jsme jí tam pouštěli často. Zkončili jsme s tím, protože jsme ji pak nemohli odtrhnout od četby. To bylo přemlouvání, aby šla zpátky do klece!

Bejt to jen na mě, tak bych ji naučil číst nahlas. Zbytek rodiny mě ale přesvědčuje, že to není možné. Ale já to stejně zkusím. Jen co ti nevěrci zase odjedou k babičce, hned se do toho pustím...!

Tvoříme web pro Nýrsko.info

Dneska to nebude o Intře.
Kolega mi můj blog zkritizoval, že prý to mám moc jednostraně založené a že mám psát i o jiných věcech, než je Intra. Tak jo.

Úkol zní: vytvořit web pro www.nyrsko.info. Technicky to není až takový problém, ale vůbec nemám inspiraci na grafické zpracování. A navíc je to moje slabá stránka. Potřeboval bych ke spolupráci nějakého webdizajnéra. Šikovného a trpělivého. No jo. Není, tak není.

Ale když není webgrafik, tak jsem zapojil mládež. Přišla k nám zrovna Johana. Musím napsat Johana Hájková, protože ona se ráda hledá na webu a tudíž jí to udělá radost, až jí vyhledávač vyhodí tenhle blog.

Povídám jí: "Potřebuju to nějak graficky zpracovat".
Ona: "Tak já to zkusím".
Já: "Bezva, tady máš pastelky a papír. Zkus něco navrhnout".

Pustila se do toho s takovým elánem, že jsem musel vytáhnout papír další a další a další a hlavně větší a větší. Malovala, psala, vyptávala se... Bylo to skvělé!

Pak, že to zkusíme hodit do kódu. Tak jo. Každá změna, kterou jsem aplikoval, jí inspirovala k novým a novým nápadům a vylepšením. Nestíhal jsem dělat změny, zkoušet odstíny, přidávat a ubírat rámečky, měnit fotky...
No, zkrátím to. Kdyby nemusela domů, asi bych se zbláznil. Nakonec chtěla všechno hejbací, fotky že budou připlouvat, odplouvat, rámečky každý v jiném odstínu...

Byl to fakt príma večer. Nevím, jestli něco z toho nakonec uplatním, ale ten mladistvý elán a neznalost věci mě fascinovaly. Nevím, co nakonec pro www.nyrsko.info vymyslím. Ale díky Johaně už vím, jak to vypadat nebude. Johýs, díky!

středa 24. října 2007

Intra - nové a praktické využití

Jak jsem se zmínil posledně: soused předělává byt. No, to je teda síla!
Řemeslníci se s tím nese... tedy nematlaj, jdou na to hrubou silou. Sbíječka byla minulý týden na denním pořádku, když přešli na vrtání, 
cítil jsem se jako v klidném, tichém háječku.
Prostě paneláky na tohle nejsou stavěné. Ten rámus bylo slyšet až u pošty. Vzhledem k tomu, že pracuji doma a když nepracuji, tak tu bydlím, jsem to měl osm hodin denně celý týden.

Aby toho nebylo málo, a zřejmě proto, aby se náš panelák necítil býti výjimečným vzhledem k rámusu, který produkuje, přijela pouť. To je samo o sobě milé. Ale kolotoče a centrifuga (jakožto i vše ostatní) se každým rokem točí přímo před naším domem. Je to příjemné - z okna je na ten mumraj krásně vidět a můžete si vyčíhnout správnou chvíli, abyste nemuseli čekat frontu na autíčka. Ale má to i úskalí.
A tím úskalím je to, že to trvá týden a dalším úskalím je to, že ten pošuk, co láká na centrifugu, je asi hluchej, řve do mikrofonu, volume má na max a celý je to přebasovaný.

Takže to dopadlo takto (celý minulý týden): od rána do pěti řemeslníci se zbíječkou, od tří do večera nahluchlej pouťovej vyřvávač. A venku zima, aby člověk něměl kam utéct.

Co s tím má společného Intra?
Nuže: kapslová Intra má poměrně slušné zvukově izolační schopnosti. Do každého ucha se zasune jedna kapsle, kterážto pak působí jako zvukový izolátor, neboli špunt. Drobnou nevýhodou tohoto využití je, že se obal poměrně rychle templem a vlhkem rozpouští a obsah kapsle - jemný prášek - se z ucha dostává hrozně blbě. Ale to nevadí. Alespoň mě nebude rušit ten kravál od sousedů :-)

úterý 16. října 2007

Jak jsem ochořel

Tak jsem zase přestal užívat. Intra je dobrá, pro mě potřebná... jenže já začal šetřit :)
Ale v pohodě. Začalo to nevolností, pokračovalo vyprazňováním horem i dolem a bylo mi hrozně. To bylo k večeru, den první.
Den druhý trochu teplota. Prospal jsem celý den, pil čaj a jedl suchý rohlík (jeden).
Třetí den jsem dostal hlad. Tak jsem se najedl a napil, posléze znovu a pak ještě jednou. A to se běžně dělá, takže nikdo nemusí mít dojem, že jsem vyžrout.
Den čtvrtý. Cítím se úplně fit, jen odpoledne na mě přišla dřímota.

Porovnání s minulostí:
No; dřív taková záležitost trvala týden. Pak několik dalších dní, než mě přešla slabost a ospalost.

Hodnocení:
Já bych současný vývoj hodnotil kladně. Intra se má užívat pravidelně, takže zase začnu a nebudu (slibuji!) vynechávat - drobné výpadky prosím tolerovat. Ale i s tou přestávkou v užívání to dopadlo skvělě. Jsem živ a zdráv, cítím se lépe, než před ochoření. Jen mě ničí ten rámus od sousedů...
Předělávají byt a ten původní vůbec nešetří. Typuju to na sbíječku, velkou příklepovou vrtačku a nějakou rozbrušovačku. Musím vypadnou dřív, než se z toho pominu! Na ten kravál je aj Intra slabá :(