pondělí 14. ledna 2008

IQ test

aneb jak na tom jsem :)

Čas od času někde narazím na IQ test, nebo něco podobného, co chce otestovat moji inteligenci. Dříve to bylo na několika papírech. Když se podařilo je vyplnit, běželo se na poštu a čekalo řadu dní, jak to dopadne. Dneska se to řeší přes internet. A to je, pravda, pohodlnější a rychlejší.

Poslední test jsem dostal emailem. Tedy ne test, ale odkaz na stránky, kde si ho mohu udělat.
No, co bych to nezkusil. Zkusím! A tak jsem kliknul. Můžete udělat totéž zde:

iq test


Pamatuji si na dobu, kdy byly testy IQ hrozně populární. Nevím, zda se to týkalo celé společnosti v tehdejším Československu, nebo jsem byl zrovna mezi šílenci, kteří si zakládali na vysokém počtu bodů. Ti, kterým se to povedlo, byli na to pak náležitě pyšní a na ostatní se dívali svrchu. A ti, kteří měli bodů málo, upadali do lehkých depresí. Prostě klasika. Na delší dobu mě to všechny IQ testy znechutilo.

To už je ovšem stará historie, znechucení opadlo a zvědavost mi nedala. Takže jsem kliknul na odkaz. Stránky se načetly. Nějaké povídání (které jsem nečetl) a hlavně tlačítko "Spustit IQ test". Nedočkavě jsem kliknul.
No, překvapení žádné. V podstatě to, co jsem očekával a pamatoval si z výše uvedených dob mého jinožství. A tak jsem vybíral obrazce dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, klikal, přemýšlel a rychle postupoval vpřed. Touha po poznání sebe sama mě hnala jako hajnej škodnou...

Jak jsem dopadl? Neměl bych se chlubit, ale pro poučení ostatních a pro dobu příští, kdy budu sedět u počítače v bačkorách, s umělými zuby a spolu s babičkou (rozuměj mojí manželkou) budu vzpomínat, jaké to bylo zamlada, to sem napíšu.

Dopadlo to tak, jak se dalo čekat. V podstatě velmi podobně, jako u všech předchozích testů inteligence: prostě jsem ho nedokončil. Bylo to dlouhé a přestalo mě to bavit :)
Jo, takhle je to se mnou...

Žádné komentáře: